Miluju prázdniny, páč si furt někde lítám... teď jsem se zase vrátila z chaty, zejtra jedu na vodu... ne, že by se mi tam uplně nejvíc chtělo, ale slib je, bohužel, slib.. a jo.. vlastně se mi chce.. těšim se tam. Krumlov je krásné město. :D Ale ne fakt... bude prdel... snad. =o) Jestli jo, nebo ne.. to se samozřejmě dozvíte... pokud budete chtít... až se vrátím. Pak už snad nebudu furt lítat po všech čertech, najdu si brigádu a budu poslušné, doma jsoucí děvče... mějte se, amigos bloggeros!

Překvapuje mě, kolik lidí je touhle dobrou vzhůru.......

A vás asi moc nepřekvapí, že já jsem v tuhle hodinu poslední dobou vzhůru každej den, co? :D

Tak jsem vám, milí čtenáři, chtěla jen oznámit, že jsem ztratila veškeré zbytky svojí normality. Já jsem totálně zblázněná.. každou buňkou svého těla. Aaaaaaa! <3

Akorát totálně nestíhám. Teď jsem se vrátila z jedné chaty a hupky šupky zejtra (vlastně dneska.. nechápu, jaktože sou už zase tři!!!) na další. Jsem unavená. Jsem zraněná (tržná rána na ruce, pár modřin, oděrek, bolí mě levá noha a žebra :D ). A mam v hlavě totální myšlenkovej bordel. Chata byla celkem vzato fajn, jen některé věci se mnou celkem zamávaly a myslim, že ještě chvíli mávat budou. Když zavřu oči, cítím se jako na houpačce...