Deníček recepční - tentokrát ale opravdu naposledy

22. květen 2008 | 23.03 |
Něco jsem hledala v šuplíku a našla jsem jeden list... jeden den jsem si nechala deníček recepční doma, tak jsem to psala jinam... a ÚPLNĚ jsem na to zapomněla... a já cítím jakousi povinnost vás o to neochudit!!! :D

Dopředu chci dát všem důrazné varování!!! Úmyslně v tom deníčku přeháním, jsou to sice fakta, ale mnohdy notně zveličena a přehnána a to z důvodu, že jsem chtěla alespoň trochu uplatnit svou kreativitu.. a, no dejme tomu, že jsem prostě potřebovala zaplácnout volný čas! =D

30.8.
(8:33) Tak jsem poslední tři dny zde, na recepci, v mé letošní nenáviděné a zároveň docela milované práci. Ještě včera touhle dobou jsem spokojeně (ačkoli o tom by se dalo pochybovat, vzhledem k tomu, že jsem měla stan z kopce =D) chrupkala v Českém Krumlově. A za těch 24 hodin jsem se stihla vzbudit, sbalit si věci a zmoklej stan, dát si ve Spolí kafe a věnečky, stáhnout pepiho o poslední camelku a jeho mikinu (ne poprvé =D), málem nestihnout autobus, pak nestihnout vlak, absolvovat zdlouhavou cestu luxusním busem za 190 KČ (!!!), přijet do Prahy, jet na Pankrác, dostat od tety večeři, kafe, nějaký sýry, chleba atd., umejt se, umejt si vlasy, vysušit je a ve 21:30 jít spát... pak prožít noc v podivným polospánku, kdy jsem střídavě hodně přemýšlela a něco se mi zdálo. Když mi ráno ve 4:30 začal zvonit budík, zrovna jsem měla bdělou fázi. A ani jsem nebyla unavená. Hodně zvláštní. Spousta věcí tady a tak je hodně zvláštní. Co víc dodat, no... (ale to nepatří do tohodle sekretářskýho deníku)
A tak zase luštim křížovky, občas zvednu telefon, zdravím ty známý tváře... a vlastně je to dost fajn. Oproti škole rozhodně. Fuj, ani nechci mysley na to, že už za TŘI DNY! =/ Tyhle prázdniny utekly děsně rychle. Mííí! Ach jo.
Uzdravím se k smrti! =D Dobrý den, brý den, brý den,... Kéž by se taky uzdravil můj kotník... Já chci zpátky na voduuuuu! Klidně sjíždět jezy, i když z nich mam strach. Ach jo. "Támhle je šutr. Sakra, támhle taky, vezmi to na pravo, kurva, tam je taky šutr, doprdele, tady sou šutry všude, mně je to jedno, vem to prostě rovně a uvidíme!" =D Meditace na lodi, náš katamarán, ty večery s houbou, jak jsme celou dobu s pepim hráli na pádlování, kontra (a kontrafikn!), cigárka na lodi, naše efektní opouštění lodi na konci ve Spolí... moje kalhoty s dírou v rozkroku... no a pochopitelně spousta dalších maličkostí i věcí, na kterou by měl pan Topolánek jistě onu ráznou odpověď (formulku?). A já tu sedim v recepci a za chvíli je škola. Já chci do kempů a na Vltavu. Oujé. =D
Tu vodu už mi připomíná jen termohrnek ACER, do kterýho jsem si tu ráno dělala čaj.
Btw, už jste někdy seděli na silnici, hezky přímo uprostřed někdy kolem půlnoci?
... v Praze to nezkoušejte, by the way. Radši.
Sestřičko má rozmilá, nechoď domů opilá. Po víně, po víně, narazíš do skříně. Narazíš, ty svině! Narazíš do stanu. Vypadáš nevinně. Vypadáš nečinně. Vzbudíš se až v Kolíně. Po pívě, po pívě přespíš ve chlívě. no, prostě vymýšlením nových a nových variací na tuhle báseň jsme se také bavili poměrně často. Voda byla prostě fajn, i když to mělo svý mouchy, místy...
Tadt se bohužel neděje nic, co by mohlo zaznamenat moje bystré oko, zaslechnout můj chorý sluch a zapsat má kreativní ruka. Smůla, no...
(9:35) Hrajou Ameno =D No.. některí lidé z mých známých by jistě pochopili. =D
(9:37) Teď jsem našla na zadní straně magazínu MF Dnes hezké motto: "Boldness changes everything" ("Odvaha mění svět")
(9:56) Everybody hurts. No.. fajn. To máte fuk.
(10:01) Pani T. pořád kouří. Já tu nemam ani prachy, ani cigára. Ani mi zas tak moc nechybí.
(12:00) Oh, právě koukám do magazínu MF Dnes na nějakou fotku a je tam foto: ČTK - Stanislav Zbyněk. A hle, juknu do seznamu a je tam!!! A to je to foto z roku 1999.


Toť už skutečně za loňský rok vše.... =)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře