Prej jsem něco na způsob divoký labradorky

23. říjen 2008 | 00.00 |

Ne, vážení (i ti méně vážení, popřípadě nevážení - jak je libo), nezbláznila jsem se. I když... po tejdnu doma už k tomu nemám zas tak daleko. V zajetí nudy jsem se dneska pěkných pár chvil zabývala testy na stránkách http://www.blogthings.com. A tak jsem se tady dozvěděla, že jsem labrador... a že moje životní píseň je Born To Be Wild. A víte co? Z tý písničky, která mi vyšla, jsem totálně nadšená. Jo. That´s me! Takže je vám jasné, že kdykoli tuhle písničku příště uslyšíte, musíte si na mě vzpomenout?? Ale nepřehánějte to. Nerada škytám. =o)))
Jo a kdybych byla americkej starousedlík (Pilgrim), jmenovala bych se Faith Crackstone. Lovelyyyy!
No, vy si poslechněte mojí písničku a já vám ještě něco povim. Sama moc nemám představu o tom, co to bude.


Ehm... za víkend jsem shlédla 22 dílů Doktora Prasáka, což je úctyhodné, to musíte uznat. Rána ovšem přišla v okamžiku, kdy jsem se dozvěděla, že toho existuje sedm sérií, ne-li víc. To nedám a možná snad ani nechci. xD Taky koukám na Earla, už se konečně dostanu k pátýmu ze třetí série, čímž jistě potěším T., alespoň tak, jako potěšil on mě, když se konečně dostal v Červeným trpaslíkovi k dílu s krokodýlem. Big Bang tento týden dobrej jako vždy, nejlepší konec. :D Totální přelom v himym, ale muselo to tak dopadnout. Rána ovšem je, že příští tejden nevyjde ani novej díl himym, ani novej díl big bangu, takže jako... nevim, co budu dělat příští úterý. Pokud je mi známo, je to u mě vše, co se týče televizní zábavy.
Jo vlastně ne. Dneska jsem viděla na Nově Soukromý pasti o zneužívání s Etzlerem... no a co říct. Dobrý a o to víc děsivější.
Hmm, vypadá to, jako bych neměla jiné zájmy než seriály. Tak abyste věděli, udělala jsem výpisky z psychologie z celý druhý kapitoly! A navíc si těma seriálama procvičuju angličtinu. Tak. :)
Jinak se toho opravdu moc neděje. Poslední dobou stále přemýšlím o tom, jaké by to bylo se odstěhovat. Ne snad ani tak kvůli rodičům, ačkoli mám dojem, že alespoň polovině z nich přijdu ve svých letech doma skoro již na obtíž... ale spíš sama kvůli sobě. Ráda bych si zkusila žít na vlastní pěst a hlavně v Praze. Jenomže neumím nést takovou zodpovědnost.

Asi se to budu muset začít sakra rychle učit.
Sedmýho má T. oslavu narozenin. Je to divný, že už je to rok. Jako samozřejmě ne to, že má narozeniny po roce. Jen, že už je to prostě téměř 365 dlouhejch dní od... jejích narozenin. Když to vezmu s nadhledem, slavím vlastně ve stejnej den první narozeniny svojí bezmezný hlouposti. Anebo sobecký volnosti. No co, na Barneyho furt nemam.
Taky jsem se poslední dobou dala do vaření. Jako ono v mým věku by asi mělo bejt samozřejmostí, že vařit umim. Ale ani moc není. Takže když se vám povedou těstoviny s sýrovo-kuřecí omáčkou, zapečený kotlety se šlehačkou a sýrem, bramborová kaše, zapečený brambory s brokolicí, výstavní lasagne nebo dokonce vepřový s houbovou omáčkou a rejží... jste pochopitelně nadšení, pokud vaše skilly dosahují mojí úrovně. Tak se o víkendu pustím do nějakýho super zákusku. No, jestli se tu v pondělí objeví článek o tom, jak nám vybouchla trouba, nebudete se divit, že ne? =)
Už jsem dlouho neviděla Šeprdky (podotýkám, že se jedná o moje přítelkyně z masa a kostí a ne o seriál!!) a strašně mi chybí ty letní chaty s The Who (nepleťte si to s tou slavnou skupinou, toto je důmyslný krycí název něčeho zcela odlišného), pečeným hermelínem a lahvema Avanti. Už se těším na ten náš fenomenální rozjezd. Jenže to by někdo konečně musel začít psát ty texty.
Stejně tak bychom si s Kath měly pospíšit se založením tý skupiny z recese, která bude natáčet šokantní videa, která budou třeskutě vtipná jen pro lidi s jistou úrovní inteligence, jako jestli rozumíte...
A víte, kdy jsem byla naposled opravdu opilá?? V půlce srpna! To nejsou nářky, chci gratulace! =D
Taky mě napadlo vyjádřit se ve stručnosti k naší politické situaci. To nové vymalování naší republiky hezky do oranžova se mi zdá... nefkusné. Ovšem když je to přání našeho inteligentního národa... začínám uvažovat, že po vzoru manžela mojí kamarádky si koupím byteček v Bulharsku, kdyby něco.. to víte, až si občané řeknou, že je čas obléknout zase naší republice rudý kabátek, budu u bazénu popíjet Mojito a zpívat: Boooooorn to be wiiiiiiiiiiild!

La fin.Fortunately for you.

voskovky

Zpět na hlavní stranu blogu