Povánoční

25. prosinec 2008 | 19.00 |

Tedy... Vánoce jsou za námi... a nějak ne a ne pochopit, jak ten rok mohl tak rychle utéct. A hlavně ten poslední měsíc. Ani jsem vám nepopřála takové ty fráze, co se na Vánoce přejí, ale vy jistě víte, že vám je přeju, tak k čemu článek s názvem "Veselé Vánoce" s textem plným stokrát zopakovaných slov, která už snad ani nemohou znít upřímně. =o)
Jak už jsem řekla, prosinec mně osobně tedy utekl přímo rychlostí světla. Asi kvůli práci, nebo nevim, protože jsem si vůbec neužila takovou tu předvánoční atmosféru. Ono když člověk vstává v půl šestý a domů se vrací kolem desátý večer, tak to ani moc nejde.
Za týden zase nastane čas velkých shrnutí, bilancování, přemýšlení nad tím, co se letos povedlo a čemu bychom se rádi v následujícím roce vyhnuli. Stejně se tomu nakonec nevyneme, znáte to.
Já vím, že to tu poslední dobou píšu stále, ale mám se opravdu fajn. Nepamatuju si, kdy bych se naposled nudila. No a mám pro vás novinku - jsem zasnoubená! =D Ano, je to tak, konečně jsem našla svou vyvolenou lásku.. a na důkaz našeho zasnoubení jsme si koupily krásný "briliantový" prsten v obchodě Pink za 80 Kč. A to tvrdé "y" je v tom slovese schválně. =P
Jinak jsem v nedávné době navštívila s kolegyněmi z práce bar s opravdu krásným názvem. Byla to nadmíru veselá noc, včetně meetingu venku ve vláčku pro děti, chlápka na baru, co mi koupil Jamesona nebo Jacka Danielse (doteď nevím, ale vím, že to nebylo zrovna pití dle mého vkusu :D) a jízdy domů k V. taxíkem s destinací benzínka, páč jsme měly v těch pět ráno OPRAVDU hlad.
A za zmínku též stojí náš první třídní sraz od maturity. Jako luxus prostě! Tak strašně ráda jsem ty lidi viděla... dokonce přišla i třídní. Za ten půlrok se nikdo příliš nezměnil, jen jsme se celá třída shodly, že jedna naše nejmenovaná spolužačka se změnila hodně, že nás štve tím, jak nás neustále otravuje a že je to vymytej mozeček. Takhle to sice vypadá, že jsme strašně zlí, ale kdybyste věděli, jak to je, museli byste mi dát jednoznačně za pravdu. Možná, že některým z vás lehce napovím, když zmíním slovo Amway. Konec třídního srazu byl super, zbylo nás tam asi osm.. když nás ve velice pozdních nočních či spíše velmi brzkých raních hodinách vyhodili z podniku, náš průvod noční Prahou musel nezaujatým pozorovatelům připadat více než úsměvný. Ráda bych si zde pro pozdější připomenutí zaznamenala hlášku "Pojďte na čumila!". Neřešte.
Krásným zakončením převánočního času byl firemní vánoční večírek. Nebylo nás tam sice tolik, kolik by nás být mělo, ale to vůbec nevadilo, neboť na nás tím pádem alespoň zbylo více alkoholu. No a protože ten večírek byl od jedenácti dopoledne, není s podivem, že už kolem třetí hodiny byli někteří z nás lehce veselí. Ačkoli lehce je asi slabé slovo. Myslím, že zde musím zmínit, jak vypadala moje cesta domů. V 17:03 mi jel vlak, který měl do Kladna dojet tak, abych ještě stihla zaběhnout na poštu vyzvednout bráchovi sluchátka k Vánocům.

Sedla jsem si do vlaku s mp3 na uších... zavřela jsem oči a snažila se vsugerovat si, že mi vůůůbec není špatně (což mi po té becherovce, šampaňském, mojitu a nějakém mysliveckém čemsi samozřejmě bylo). Asi do pěti vteřin jsem usnula. Po chvilce jsem se vzbudila a s výrazem vyvorané myši jsem si prohlížela nejbližší okolí. Snažila jsem se pohledem ven z vlaku určit, kdepak se asi nacházím. Venku byla tma, takže jsem viděla velký kulový. Koukala na mě nějaká pani a když viděla, že na ní koukám taky, zeptala se: "Slečno, nezaspala jste náhodou?" .. já na to: "Né, to určitě ne, kde jsme?" ... ona řekla jméno nějaké vesnice, o které jsem v životě neslyšela, tak jí na to povídám: "No a Kladno teprve bude, ne?" .. a paní mi na to s lehce ustaraným výrazem povídá: "No to né, slečno, Kladno bylo asi před čtvrt hodinou, já tam nastupovala...." xD sem myslela, že tam sebou seknu!
Na nejbližší zastávce jsem vystoupila a naštěstí tam hned čekal vlak zpátky do Kladna. Sedla jsem si a rozhodla jsem se tu zábavnou historku vylíčit Nikol, od které jsem měla nepřijatý hovor. Jak jsem jí to líčila, šla kolem průvodčí. Nikol mi povídala, že se skatuskou měly při cestě z firmy v tramvaji pocit, že se poblijou (potěšilo mě, že jsem nebyla sama) a ptala se mě na můj názor ohledně jedné věci. Myslím, že má chytrá slova musela mé spolujedoucí kolegy moc pobavit. Když jsem dotelefonovala šla kolem zas ta průvodčí, tak jí říkám, že jsem zaspala ve vlaku a musim se vracet.. a jestli mam teda platit něco za lístek. A ona prej, že je to dobrý, že platit nemusim, že se to stává. =DDD
No a kvůli této události chudáček můj bratříček dostane vánoční dárek ode mě až v sobotu, tedy jestli se mi podaří vstát mezi sedmou a desátou hodinou ranní.
Jinak zajímá-li vás, jak u nás letos probíhal Štědrý Den, tak vám to klidně povím. Naprosto normálně. Žádné hádky, žádné kapří kosti zaseknuté do našich mandlí, žádná nespokojenost s darovanými předměty.. akorát v té televizi včera dávali úplný kulový.
A co vy, mí milí čtenáři (pokud tu za dobu mojí blogoidní nečinnosti vůbec nějací zůstali), jak vy se máte a jak jste si užili vánoce? ;o)
A rozloučím se dneska písničkou. Všímáte si, jaké popové s*ačky sem poslední dobou hážu??? =D To ta práce pitomá! =o))) Nakonec ze mě bude diskofil...


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Povánoční cerviq 25. 12. 2008 - 19:21
RE(2x): Povánoční andiesek 25. 12. 2008 - 21:45
RE: Povánoční ivánek 26. 12. 2008 - 12:25
RE: Povánoční bittersweet 28. 12. 2008 - 23:38
RE: Povánoční a-ra-gorn 31. 12. 2008 - 19:37