Tak co? Jak to jde? xD

12. květen 2009 | 15.41 |
Koukám, že už jsem o sobě nedala vědět pěkně dlouhou dobu. Moře týdnů, oceán dní... ehe, no raději nechám vymýšlení hydrosferických přirovnání, od toho tu přeci nejsem.
Za poslední dobu se událo mnoho změn. Nejdůležitější je, že jsem opustila svou milovanou práci. Zpětně mi došlo, že jsem nemilovala tu práci, ale ty lidi. Zvláštní, spousta lidí opustí zaměstnání kvůli neshodám se spolupracovníky... poslední dobou, kdy jsem byla v práci skoro pořád, se pro mě stali mojí druhou rodinou, strašně jsem si na ně zvykla a pořád mi trochu chybí, když po mně nikdo už od rána neřve: "TAK CO JEEEEE?" a nebaví mě replikama z The Night at the Roxbury. =( Ale rozhodně se s nimi budu raději potkávat někde v kavárně, hospodě nebo klubu, než v práci, kde poslední dobou vládla totálně stresová atmosféra, až tak, že z toho L. zvracela a všichni byli věčně otrávení. Já jsem byla otrávená snad ze všech nejvíc, tak mi prostě manažer řekl, že můžu podepsat papíry. A já to konečně, po dvou měsících, udělala. Nechápu, proč jsem to protahovala.
Trochu mě mrzí, že jsem nikdy nenašla odvahu říct osobě, které se to týká, jak nechutnej přístup k životu je říct, že nejdůležitější jsou peníze a práce. Jak strašný je vidět místo lidí jen chodící bankovky a jak šílený je měřit sympatie k lidem podle toho, kolik vydělávají. A ještě povrchnější je měřit lidi podle toho, jaký maj auto. Nemáš audi nebo bavoráka? Jsi nula!! Ha-ha!
Začala jsem si hledat práci jinou... a bylo to rychlejší, než jsem doufala. Tenhle článek píšu z práce, z pěkné recepce krásné moderní budovy. A mám to 15 minut od bytečku na Pankráci. Nejvíc se mi tu líbí!!!
Ale dost o práci. Další téma? Hmm... ano, měla bych pár novinek. Jenže top secret novinek. Smůla. Můžu jen říct, že se jedná o jednu blbost, kterou jsem vůbec nemusela udělat, ale kupodivu vůbec nelituju, že se tak stalo... a jednu nabídku, o jejíž vážnosti se dá, vzhledem ke stavu, v jakém byla učiněna, docela silně pochybovat. A do budoucna mohu říct jen to, že blbostem asi není konec... a nabídku budu ignorovat.
Také jsem chtěla zmínit letošní MS v hokeji. Pozdě, ale přeci. Naše prohra mě mrzí, ale letos se to obešlo bez slzavého údolí, které tyto karamboly doprovázelo během několika posledních let. Fandily jsme s Karlou a Birdie u Gee doma a byl to masakr! Neříkám, že nás to fanatické fandění přešlo úplně, neb jsme celou třetí třetinu strávily na kolenou.. :D Ale pomohlo to a gól v oslabení 3 na 5 si budeme asi hodně dlouho pamatovat. Násldně jsme to řádně oslavily, což se neobešlo bez "upřímných chvilek", tak, jak už to po konzumaci alkoholu bývá. Stejně je to divné, že člověk řeší stále ty samé "staré šrámy", když má mysl lehce pozměněnou konzumací alkoholu. Tyhle věci se nikdy nevyřeší, lépe řečeno už vyřešené jsou a zpátky se to vzít nedá. Tak proč má náš mozek neustále tendenci to probírat? Ale stejně to byl fajn večer, který se ještě k tomu naštěstí neobešel bez písní z Dr.

Horrible a jim podobných.

Když už jsem u holek, taky bych měla napsat něco o první letošní chatě, též u Gee. Bylo to tam super, samé krásné zážitky! Zvláště den, kdy jsme již odpoledne k Mikádu světácky konzumovaly Lambrusco (s vocasem), které mně chutnalo a holkám zas až tak ne. No dokážete si představit, co se událo, když se k tomu přidal Fernet se Spritem, Jahody mražený, gin s tonicem, vodka s džusem a ehm, nejsem si jista, že je to konečný výčet. Následné obíhání chaty, kdy jsem uklouzla po mokrém mechu na betoně (modřinu na koleni mám skoro doteď), dřevníková záměna, naprosto šílená diskuze zahrnující pravidla převzaté z kultury USA (protože radar a Topolánek a kdovíco), která je ještě k tomu natočená a focení asi milionu fotek na téma "Tvařte se jako ......" jsou věci, které si asi budu pamatovat hodně, hodně dlouhou dobu. A hra kontakt, která nás zabavila na dlouhé hodiny a přinesla mnoho roztomilých omylů, taky stála doost za to. Ovšem v souvislosti s chatou si musím postěžovat na jednu velmi závažnou věc. Stárneme.
Jak to myslím? Prostě.. vzpomenu-li si na kteroukoli chatu předchozí, vybaví se mi kupící se hory neumytého nádobí, ke kterému se nikdo nehlásil a tento problém se následně řešil půl hodiny před odjezdem. Vybaví se mi totální lenost a tak vůbec. A teď? Nádobí čisté skoro non-stop.. a vrchol všeho byl, když jsme po jednom večeru nejen sklidily kuchyň, ale dokonce i zbytek chaty, včetně vytření podlahy. A už vůbec nemluvím o tom, že jedno odpoledne bylo téměř celé věnováno učení. No kde to jsme? A ne, že by to bylo špatně, že jsme tak pěkně zodpovědnější, ale posteskne se mi po starých dobrých časech, ne že ne. :D
Jo a... dobrá zpráva - těšte se na pokračování deníčku recepční... materiál zatím nic moc, ale čekám, že jistě přijde něco extrovně zajímavého. Takže COMING SOON...
Přemýšlím, že jsem vám určitě chtěla říct ještě něco velice důležitého a pro vás jistě obrovsky zajímavého, ale nějak si za boha nemohu vzpomenout, co to tak mohlo být.
Ovšem mám na vás závažný dotaz. Jak se odmítá člověk, který vám napíše, že "bychom někdy mohli zajít někam ven, lépe se poznat..." (a podobné kecy), když víte se stoprocentní jistotou, že se s ním setkávat ani poznávat stoprocentně nechcete??? Pochybuju, že napsat "v dohledné době a vlastně do konce života jsem BOHUŽEL zcela zaneprázdněna", je nejlepší způsob. Tohle fakt neumím, ale umět potřebuju. :D
Jejda lidi, dneska už končím, je to nějaké dlouhé.
Mějte se nádherně, já se určitě zase ozvu!! :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Tak co? Jak to jde? xD ivánek 19. 05. 2009 - 15:23
RE(2x): Tak co? Jak to jde? xD andiesek 23. 05. 2009 - 11:53
RE: Tak co? Jak to jde? xD meck 15. 06. 2009 - 22:32
RE(2x): Tak co? Jak to jde? xD andiesek 16. 06. 2009 - 14:39