Only one ordinary day

30. listopad 2009 | 22.04 |

Návštěva u babičky a dědy se neobešla bez výslechu, za který by se nemuseli stydět na kdejaké policejní stanici. Ovšem věta: "A kdy bude svatba?" - NO TAK TO NAS*AT. Never, never, NEVER! Prostě jen proto, že to NIKDY nebyl můj sen, tak, jak to maj všechny NORMÁLNÍ holky. Tak holt nejsem normální, no mam se z toho zbláznit?! =D

Zítra mne čeká vstávání do práce. Budík na 4:30? Óóóóósm (čti: awesome =D)! Uznejte - kdo z vás to má?! ... ještě, že to mam jen jednou za čas.

Zvláštní, že se mi při zpětném čtení slovního spojení "jednou za čas" vybavilo, že bych si asi měla vzít prášek.. xD

Jo a v pátek jdu do školy, kterou nadevše miluju a přesto vážně uvažuju o tom, že tam nepůjdu. Pro mé vlastní dobro. A to (kupodivu) ne proto, že bych se chtěla vyhýbat výuce... jen něčemu bych se asi vyhnout měla. Měla. Otázka je,  jestli taky chtěla. Kdybych nemusela, pravděpodobně ne, ale jsem v situaci té a té a ta a ta situace vyžaduje ten a ten přístup. A ten je, že kdo ví jestli (jestli jsou na měsíci vůbec ňáký stopy - btw, Kabáti a slavík - ha ha ha boooo xD) do té školy dorazím. A taky mě přešla chuť na pivko po té celovečerní dřině v té posluchárně. F*CK!

Jedno vím jistě. Ještě, že na té podatelně dělám jen brigádně. Dělat to jako full time job, tak mě jebne dřív, než mi na kontě přistane první výplata...

Good night, LADIES and GENTLEMEN!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře